Odvaha, drzost a nadání.

Někde poblíž tohoto textu, nahoře nebo dole, je uveden příspěvek s názvem „Děčínská kotva“. Není krátký, ale velmi opatrně a střízlivě napsaný. Paní učitelka odborného výcviku oboru Aranžér květin Pavlína Zárubová si netroufla pořádně se pochválit, ačkoliv by tu mělo zaznít přímo chvástavé vytahování.

Minulý školní rok si učitelky praxe všimly šikovnosti žákyně 1. ročníku Pavlíny Málkové, a přihlásily ji do amatérské juniorské soutěže v aranžování květin – vyhrála a postoupila do dalšího kola, kde byla zase úspěšná. Dařilo se natolik, že na konci prvního ročníku měla v kapse postup na nejprestižnější profesionální floristickou soutěž v republice.  Dopadl na mne respekt k nastalému faktu – sama jsem se kdysi účastnila takových soutěží a vím, jak jsou hodnocení poroty tvrdá a nekompromisní, body se odečítají za každou drobnost a ne každý to psychicky unese. Nedovedla jsem si představit, že žákyně druhého ročníku učebního oboru bude rovnocenně měřit síly s maturanty posledních ročníků prestižních zahradnických škol a musím poctivě přiznat, že jsem nepočítala s žádným umístěním směrem nahoru od posledního místa. Věřila jsem pouze na cenu získaných zkušeností.

Přípravy žačky na soutěž se ujala paní učitelka Pavlína Zárubová. Od září obě Pavlíny vymýšlely, tvořily konstrukce a ve svých nápadech se snažily přesně vystihnout jednotlivá snová témata zadání. To vše při běžném procesu výuky s dalšími žačkami v pracovní skupině. Vzalo jim to hodně času i v době volna.

Na začátku května začala na „květinárně“ stoupat nervozita, přípravy šly do finále a den před odjezdem do Děčína bylo vše připraveno v bednách. Čekalo se už jen na objednané květy, ovšem marně! Řidič firmy objednávku založil a přijel bez potřebného materiálu. Nakonec se paní učitelce podařilo, díky ochotným známým, všechny květiny poshánět.

Druhý den paní učitelka dostala klíče od obrovského devítimístného nového auta, které nikdy předtím neřídila, a obě Pavlíny projely bránou zámku směrem k Děčínu, kde se odvážně a drze postavily na startovní čáru s mnohem mocnějšími soupeři. Nebyly poslední ani první, v některých dílčích zadáních zazářily a nechaly za sebou velké soupeře, jinde se projevila nezkušenost. Nápady porota hodnotila vysoko, ale drobnosti srazily hodnocení dolů.

Výsledky soutěže popisuje paní učitelka ve svém článku, ale jenom o ty nám přece nešlo. Chtěla bych velmi pochválit osobní nasazení obou účastnic, odvahu a sebevědomí, pozitivní přístup a poděkovat jim za mimořádnou reprezentaci školy. Žákyni Pavlíně Málkové přeji, aby rozvíjela svůj talent, a věřím, že to příští rok na Děčínské kotvě zkusí znovu, určitě na to má!

Miloslava Šilarová.

Děčínská kotva